Pouta
z paragrafů
Představte si, že na svém pozemku chcete les. Jenže se ani nenadějete a sežere vám ho spárkatá zvěř, která se v Česku přemnožila. K ovlivnění míry lovu totiž jako vlastník lesa často nemáte jakýkoliv přístup. Sundejme vlastníkům pouta z paragrafů, aby se jejich lesy mohly znovu zelenat.
Vlastníci lesů jsou v nezáviděníhodné situaci, kdy většinou nemají právo myslivecky hospodařit ve svém vlastním lese, a chránit tak svůj majetek před poškozením. Nájemcům honiteb jde o co nejvyšší zisk a přemnožení spárkaté zvěře brání obnově rozmanitých a odolných lesů. Vlastníci lesů se ocitají ve slepé uličce a jejich práva jsou omezena. Chceme zajistit, aby i menší vlastníci lesa mohli ovlivnit množství spárkaté zvěře na vlastním pozemku. Co by se mělo změnit v novele zákona o myslivosti? Aby měli vlastníci právo hospodařit a chránit lesy, měla by se zmenšit plocha honiteb. Vlastníci lesů by měli mít možnost rozhodovat o způsobu péče o své lesy, aby byly pestré a odolné a rozléhalo se jimi štěbetání ptáků spíš než jen mlaskání srn, jelenů a daňků.
Pouze společně zastavíme holoseče a drancování lesů. Podpořte naše snahy o změnu zákona. Buďte i Vy součástí záchrany lesů.
Omezení práv vlastníků pozemků je zakořeněno v zákoně o myslivosti. Vlastníci pozemků, kteří nemají vlastní honitbu – což znamená, že vlastní méně než 500 hektarů souvislých pozemků –, často nemůžou ovlivnit počet zvěře, která jim na pozemcích způsobuje značné škody a brání obnově lesa. Myslivecké spolky, které si pronajímají státní honitby, mají zájem na co nejvyšších stavech zvěře. Zájmy nájemců honiteb jsou tím diametrálně odlišné od zájmů vlastníků pozemků. Pro vlastníky by bylo ideální, kdyby právo na myslivecké hospodaření bylo přímo spojeno s vlastnictvím pozemků, bez jakékoliv minimální rozlohy. Chceme spravedlivý přístup k vlastníkům pozemků i k ochraně našich lesů. Je čas na změnu zákona o myslivosti.
