Po tlení
se zelení
Les, to jsou živé, zelené stromy. To dá rozum. Věděli jste ale, že potřeba jsou i stromy mrtvé? Proč? Tlející dřevo je pro les tou zdaleka nejlepší výživou. Dopřejme našim lesům každodenní zdravou sváču. Není to vůbec těžké. Stačí, aby část pokácených stromů v lese zůstala. Společně můžeme dát lesům výživu. Přidáte se?
Stejně jako ostatní rostliny, i stromy jsou živy z půdy, do které zapustily kořeny. Čím je půda kvalitnější, tím jsou odolnější. Aby byla zemina co nejlepší, potřebuje někde živiny brát. Ideálně ze zbytků dřeva či listí, které vlivem hub, malých živočichů a mikroorganismů namíchají ten správný životodárný koktejl. Bohužel se les od těchto zbytků „uklízí”. Odváží se i tam kde jsou půdy chudé na živiny a lesům budou chybět. A co je horší, v lesích je čím dál méně starých, zdánlivě mrtvých kmenů. Proč zdánlivě? I když je strom už suchý nebo povalený, je domovem třetiny druhů lesních zvířat a rostlin. Díky nim se dřevo rozloží a obohatí půdu. Kromě toho se také lesy stávají odolnějšími. Tento poklad – „mrtvé dřevo” – bychom měli chránit jako oko v hlavě.
Pouze společně zastavíme holoseče a drancování lesů. Podpořte naše snahy o změnu zákona. Buďte i Vy součástí záchrany lesů.
Poškozování a ztráta živin lesních půd je jednou z podstatných příčin špatného zdravotního stavu lesů. Nadměrné odnímání živin z lesních ekosystémů navyšuje odvoz větví, kůry, či špiček stromů nebo jejich spalování. V praxi se těžební zbytky na štěpku běžně zpracovávají i na půdách postižených nedostatkem živin. Situaci také zhoršuje odvoz veškerých kmenů, jejichž rozklad by poskytl chybějící bazické ionty. Ponechání určitého množství suchých a tlejících stromů má zásadní význam pro biodiverzitu – na mrtvé dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nezhodnotitelné stromy - pahýly, stromy s hnilobou, nevhodným tvarem, nevyužitelné souše a podobně.
