Zemědělské a lesní hospodářství v součtu spravují převládající část povrchu České republiky a mají proto na kvalitu krajiny rozhodující vliv. Můžeme přitom sledovat obdobné makrotrendy v obou sektorech: ekonomizace provozu, snaha o externalizaci služeb a minimalizaci sociálních nákladů, tendence orientovat se na dobře technicky obdělávatelné porosty včetně monokultur a další. Nejvýraznějším makrotrendem ovlivňujícím v tomto období lesní i zemědělské plochy a porosty je změna klimatu, jejíž dopady jsou urychlované ztrátou ekosystémových funkcí krajiny.
Biologická hodnota hospodářské lesní a zemědělské krajiny i její schopnost zastávat paletu ekosystémových funkcí se odvíjí velkou měrou od kvality hospodaření. Cítíme silnou potřebu zaměřit se na nasměrování lesního a zemědělského hospodaření k udržitelnosti a tedy i větší biologické hodnotě obhospodařovaných lesů a zemědělské krajiny. Rovněž považujeme za důležité se hlouběji zabývat důvody a procesy, které mohou ovlivňovat to, že řadu adaptačních opatření v krajině v současnosti dokáže realizovat jen úzká skupina zemědělců a lesníků. Další rovinu přístupu k problému hospodaření v lesích můžeme spatřit v tom, že většina snah o ochranu je zatím směřována především na porosty (ať už hospodářské či s omezenými formami hospodaření) v územích s určitým stupněm ochrany. Považujeme však za nebezpečné černobílé rozdělení krajiny na plochy s určitým stupněm ochrany a plochy zbylé, kde je často kladen na ekosystémové funkce a biologické indikátory nedostatečný důraz. V krajině tak sice vznikají zelené ostrovy, ale naopak i místa, jejichž biologická hodnota bude dále degradována.
Obdobně vnímáme potřebu adaptace zemědělství na probíhající klimatické změny a problémy s ní spojené (např. intenzivní problémy se suchem). V tomto ohledu je teda klíčové šíření informací o vhodných adaptačních opatřeních a postupech jejich implementace. Z hlediska jejich realizace je klíčová spolupráce mezi různými zainteresovanými skupinami, což umožní pilot kolaborativního partnerství.
Předložený projekt tato horizontální témata bere do úvahy při výzkumu sociálních aspektů správy a ochrany krajiny a pokouší se identifikovat nástroje a způsoby, jakými lze prostřednictvím správců krajiny její rapidní změnu zpomalit. Společenský výzkum v lesnictví identifikuje klíčová opatření z hlediska adaptace na změnu klimatu, které budou následně zpracovány ve formě návrhů v oblasti biologie, ekologie krajiny, veřejné komunikace, politických legislativních návrhů i návrhů managementu. Zapojení lesních správců, zemědělců, majitelů pozemků a dalších orgánů lesní a zemědělské správy umožní širší diskusi s odbornou veřejností a orgány státní správy.
Cílem projektu je vytvořit odbornou bázi (mapy, certifikovaná metodika, odborné články) pro změny v praxi a legislativě lesního a zemědělského hospodaření a tyto potřebné změny komunikovat prostřednictvím workshopů či konference. Záměrem projektu je diskutovat a přispět k nastavení „společenské objednávky“ pro lesnictví a zemědělství s ohledem na ekosystémové služby.
Projektový tým
Hlavní příjemce:
Masarykova univerzita
Další uchazeč projektu:
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.
Další uchazeč projektu:
Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic
Další uchazeč projektu:
EKOTOXA s.r.o.
Lidé v projektu
Tomáš Chabada
Tomáš Chabada realizuje kvalitativní výzkum motivací a bariér cílových skupin. Dále bude připravovat a zabezpečovat výzkumně orientované workshopy,, závěrečnou konferenci, odborné články zařazené v projektu a Metodiku tvorby kolaborativních partnerství pro udržitelný rozvoj krajiny.Martin Černý
Martin Černý se podílí na přípravě Analýzy a doporučení týkající se předpisů v lesním hospodářství - adaptace na změnu klimatu, odborných článků a závěrečné konferenci projektu. Dále konzultuje přípravu výstupu Legislativní analýza, připomínky a doporučení v oboru lesnictví.Pavel Rotter
Pavel Rotter spoluorganizuje lesnické workshopy, spolupracuje při tvorbě lesnické mapy, zodpovídá za náplň a tvorbu popularizační publikace pro lesníky. Zároveň se podílí na dalších plánovaných výstupech (článek zacílený na adaptační opatření a bariéry, závěrečná konference).Jaromír Bláha
Jaromír Bláha zajišťuje projektové řízení partnera Hnutí DUHA stejně jako komunikaci s externisty a dalšími partnery. Podílí se také na odborných výstupech a plánování jejich diseminace. Realizuje výstupy "Legislativní analýza, připomínky a doporučení v oboru lesnictví", " Konference projektu" a dalších aktivit projektu.Veronika Chvátalová
Veronika Chvátalová se zaměřuje na kvalitativní výzkum mezi zemědělci týkající se motivací a bariér realizace adaptačních opatření, tvorbu odborné mapy adaptací v zemědělství, pilotní workshopy kolaborativních partnerství mezi zemědělci a dalšími stakeholdery a metodiku tvorby kolaborativních partnerství.Kristína Markechová
Kristína Markechová má na starost především, finanční a administrativní management projektu, komunikaci s donorem, koordinaci projektového reportingu a administrativní spolupráci na realizaci aktivit projektu.Aplikační garanti projektu
Ministerstvo životního prostředí - externí aplikační garant
Spolupráce s: Fakulta sociálních studií (Chabada), VÚKOZ (Rotter)Poskytnutí vstupů: interní analýza legislativních potřeb a nelegislativních změn
Tomáš Chabada
Poskytnutí vstupů: poskytnutí dosavadních analýz, legislativních návrhů, rešerše
Monitoring: konzultace při setkáních partnerů, průběžný přístup k výsledkům
Využití výsledků: využití při přípravě legislativních návrhů, v rámci konzultací
poskytovaných občanům
Pro Silva Bohemica - externí aplikační garant
Spolupráce s: VÚKOZ (Rotter), FSS MU (Chabada), Ekotoxa (Faberová)Poskytnutí vstupů: analýza ploch s rozdílným stupněm rozpadu ekosystému v návaznosti
na povahu hospodaření, odborné kontakty
Využití výsledků: aplikace výsledků do hospodaření v zájmových územích
Ekotoxa, s.r.o. - interní aplikační garant
Poskytnutí vstupů: konzultace výstupů ostatních partnerů, poskytnutí dat
Využití výsledků: zapracování do metody přípravy zakázek, využití indikátorů a
sociologických poznatků při veřejné facilitaci procesů
VÝSTUPY PROJEKTU
Přestavba lesa vyžaduje lov - Jsme v tom společně
Rovnováha v naší krajině - Jak jí lze dosáhnout novelou zákona o myslivosti
Brožura: Smíšené porosty s dubem, bukem a smrkem pro neklidné 21. století
Jaký je rozdíl mezi životními podmínkami průměrného stromu ve středních nadmořských výškách v ČR na začátku 20. a 21. století? Stručně řečeno je to jako přestěhovat člověka ze zdravého a vlahého prostředí podhorské vesnice do přehřátého a začouzeného města.
Mapa hrozeb a doporučených adaptací na změnu klimatu - lesnictví
a dalšı́ch environmentálnı́ch změn s vyznačenı́m nejvı́ce kritických oblastı́ a regionálnı́ specifikací vhodných adaptačních opatření. Navržená adaptační opatření lze najít vysvětlená do většího detailu v knize Lesníkův průvodce neklidnými časy.