Při holoseči (jednorázovém smýcení všech stromů na daném místě) dojde k náhlému odclonění lesní půdy, která je následující cca dva roky, než zaroste vegetací, obnažena a vystavena přímému slunečnímu svitu a dešti. Dochází tím k mineralizaci humusu a k odplavování živin, erozi a degradaci půdy. Vlivem vysokých teplot se rozpadají půdní struktury, snižuje se schopnost půdy zadržovat vodu a odumírá velká část půdních organismů. Lesy vypěstované na holinách následně mnohem snadněji podléhají kalamitám. Holinami jsou také ohrožené lesy v okolí vytěžených ploch v důsledku otevření porostních stěn, kde pak stromy napadají škůdci a vyvrací je vítr. Holosečné způsoby snižují věkovou, prostorovou, druhovou a genetickou diverzitu lesních ekosystémů a oslabují jejich stabilitu. Doplnění zákona o lesích v tomto smyslu je potřebné také kvůli naplňování evropské směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Ta obsahuje kritéria udržitelnosti využívání biomasy. Aby si ČR mohla započítat palivové dřevo do plnění cíle OZE, tak musí zajistit, že se těžba provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.